Zatímco se web plní zaručenými radami, jak sehnat levný pronájem bytu v Praze, nebo na co si dát pozor při prohlídce bytu v novostavbě, samotní pronajímatelé zůstávají spíše na okraji zájmu. Přitom jejich zážitky při hledání vhodného nájemníka, jsou stejně dobrodružné jako historky zájemců o bydlení v pěkném a zároveň cenově přijatelném bytě.
Jakého chceme nájemníka?
Pronájem bytu nevhodnému zájemci se může brzy zvrhnout v noční můru nebo dokonce v dlouhé soudní tahanice, a to zejména pokud si do bytu nasadíme chronického neplatiče nebo tzv. nájemního turistu. Ten pravidelně střídá byty podle toho, kdy se pronajímatel začne dožadovat dlužného nájemného. Nájemce nezaplatí a jde zase dál, aby opět chvíli vegetoval na dluh u své další oběti. Vymáhání nájemného je pak, zvláště pokud nemáme písemnou smlouvu, závislé na verdiktu soudu.
Ideálně tedy hledáme nájemníka, který platí nájem včas, byt zbytečně nepoškozuje a nesnižuje tím jeho hodnotu, a pokud možno je nekonfliktní ve vztahu k vám i k sousedům. Při prvním setkání ovšem jen málokdo z nás dokáže potenciálního nájemníka zcela odhadnout, a proto je dobré dodržovat několik rad.
Jak minimalizovat rizika?
Základem každého pronájmu jak ze strany pronajímatele, tak nájemce, je sepsání podrobné a jednoznačné nájemní smlouvy. V ní můžete jako podmínku nastěhování uvést složení jistiny, která vám pokryje případné škody na vybavení bytu, nebo zaplacení několika (obvykle dvou) nájmů dopředu.
Zásadní je přitom ztotožnění nájemce podle občanského průkazu či pasu, abyste se vyhnuli tomu, že se k placení nájmu „zaváže“ smyšlená osoba. Na škodu není ani specifikace maximálního počtu osob, které mohou byt užívat, nebo uvedení činností, které si nepřejte, aby byly v bytě provozovány.
Pokud se necítíte na sepisování podobného dokumentu, je ideální už při nabízení bytu k pronájmu navázat spolupráci s realitní kanceláří. Ta zajistí právní služby související s pronájmem a v případě neshod, může moderovat další vyjednávání.