Vlastní bydlení chce do 5 let 1,4 milionu Čechů, dostupné je pro 7 %

1Dosažitelnost je nejslabším článkem indexu

Index budoucnosti bydlení, který každoročně připravuje Modrá pyramida stavební spořitelna ze Skupiny Komerční banky spolu s agenturou Ipsos, letos dosáhl 45 bodů ze 100. Sleduje čtyři oblasti, které podle autorů výzkumu ovlivňují budoucí podobu bydlení v Česku: dosažitelnost, finanční připravenost domácností, udržitelnost a chytré technologie.

Nejhůř z nich dopadla právě dosažitelnost bydlení, jen 26 bodů ze 100. Mezi lidmi, kteří dnes nebydlí ve vlastním, považuje jeho pořízení za cenově dostupné pouhých 7 %, zatímco 83 % ho označuje za nedostupné. Z pohledu nabídky nemovitostí je situace o něco příznivější, dostatečnou ji ale vidí necelá třetina lidí.

Ani delší výhled náladu výrazně nemění. Dostupnost bydlení za deset let očekává jen 24 % lidí bez vlastního bydlení. Generace Z je v tomto ohledu optimističtější – věří tomu 39 % mladých.

K pesimismu přispívají i očekávání dalšího zdražování. V příštích pěti letech počítá se zdražením novostaveb ve velkých městech 77 % populace, podobný podíl očekává růst městských nájmů i cen stavebních pozemků. Dvě třetiny předpokládají zdražení i u starších nemovitostí určených k rekonstrukci.

Přesto zůstává vlastnické bydlení v Česku silně zakořeněné. Ve vlastním bytě nebo domě dnes žije 59 % lidí a alespoň jednu nemovitost vlastní nebo spoluvlastní 69 % populace.

2Mladí déle bydlí u rodičů, ale plánují víc

Data ukazují, jak moc se startovní pozice mladých liší podle věku. U rodičů dnes žije 41 % generace Z, mezi 18 a 21 lety je to dokonce dvě třetiny, mezi 22 a 25 lety 45 % a ve skupině 26 až 29 let už jen 18 %. Zbytek mladých bydlí v nájmu (32 %) nebo přibližně čtvrtina už ve vlastním.

I přes pomalejší start si chce vlastní bydlení do pěti let pořídit podle projekce výsledků průzkumu asi 389 tisíc lidí z generace Z, do deseti let skoro 800 tisíc. Ani mladá generace se přitom nevzdává tradiční představy o bydlení pod vlastní střechou – v desetiletém horizontu plánuje 42 % z nich pořízení vlastního domu a 39 % vlastního bytu. Objevují se ale i méně tradiční varianty: 16 % uvádí mobilní dům a 12 % minidům, pozemek plánuje 29 % mladých.

Co si mladí musí spočítat dřív než ostatní

Právě proto, že start je u mladých pomalejší a nejistota kolem dostupnosti vyšší, má u nich obzvlášť velký smysl začít včas s tím, jak funguje hypoteční úvěr a jaké jsou reálné podmínky pro získání hypotéky – tedy kolik z ceny nemovitosti musí pokrýt vlastní zdroje a jak banka posuzuje bonitu žadatele.

3Polovina budoucích kupujících počítá s hypotékou

Podindex finanční připravenosti dosáhl 43 bodů ze 100 – velké plány na vlastní bydlení tak stojí proti pesimistickému pocitu jeho cenové dostupnosti. Výzkum zároveň ukazuje, že cesta k nemovitosti často vede přes kombinaci vlastních peněz, úvěrového financování a v části rodin i pomoci rodičů.

U dnešních vlastníků byla nejčastější cestou hypotéka, využilo ji 28 % lidí, kteří bydlí ve vlastním. Pětina pořídila nemovitost jen z vlastních úspor, 16 % ji zdědilo, přibližně 12 % finančně podpořili rodiče a obdobný podíl využil úvěr ze stavebního spoření.

V plánech budoucích kupujících hraje hypotéka ještě výraznější roli. Polovina zájemců o nemovitost v příštích deseti letech s ní počítá, třetina chce koupi zvládnout jen z vlastních úspor. Téměř čtvrtina plánuje úspory doplnit jiným úvěrem a 18 % očekává finanční pomoc rodičů. Mezi mladými je hypotéka ještě častější součástí plánů – počítá s ní 69 % zájemců z generace Z.

Kdo se na hypotéku připravuje s předstihem, má smysl sledovat i to, jak se aktuálně vyvíjejí úrokové sazby hypoték a zda se v jeho situaci nevyplatí zvážit i stavební spoření jako doplněk vlastních úspor.

Generace Z se na budoucí bydlení připravuje aktivněji než populace jako celek. Pravidelně si na něj odkládá peníze 44 % mladých oproti 31 % všech Čechů. Ti, kteří spoří pravidelně, dávají mezi mladými stranou v průměru 5 400 Kč měsíčně, v celé populaci 4 900 Kč. Na bydlení naopak vůbec nespoří 56 % populace, u generace Z je tento podíl výrazně nižší, 35 %.

4Rekonstrukce jako druhá vlna proměny bydlení

Velká část budoucnosti českého bydlení se neodehraje jen v nové koupi, ale i v rekonstrukcích stávajících domů a bytů. Do rekonstrukce se chce v příštích pěti letech pustit přibližně 2,9 milionu dospělých Čechů, v desetiletém horizontu 3,7 milionu. Mezi generací Z jde o 420 tisíc mladých do pěti let a 657 tisíc do deseti let.

Konkrétní plány dobře ukazují, co si dnes lidé pod rekonstrukcí představují. V pětiletém horizontu vede výměna oken a dveří za izolační, kterou uvádí třetina zájemců. Téměř stejný podíl plánuje novou kuchyň nebo kompletní zateplení fasády či střechy, následuje rekonstrukce koupelny, interiéru a nové rozvody.

Nejde přitom o malé částky. Na stavební a energetické úpravy plánují lidé vydat v průměru 804 tisíc Kč, na technologie a další udržitelná řešení – tepelné čerpadlo, fotovoltaiku, rekuperaci nebo systém na využití dešťové vody – v průměru dalších 428 tisíc Kč. Rozpočet na rekonstrukci se tak snadno dostane do stovek tisíc korun, proto dává smysl počítat i s nečekanými výdaji a dopředu se podívat, kdy má smysl financovat rekonstrukci hotovostí a kdy spíš úvěrem ze stavebního spoření.

5Udržitelnost a chytré technologie táhnou index nahoru

Ze čtyř sledovaných oblastí dopadla nejlépe udržitelnost bydlení, 55 bodů ze 100. Udržitelnou nemovitost by zvažovalo 54 % lidí plánujících koupi nebo rekonstrukci, mezi generací Z 57 %. Udržitelnost se přitom z obecného postoje přesouvá přímo do konkrétních plánů domácností – vedle izolačních oken a zateplení počítá 17 % lidí chystajících rekonstrukci se systémem na využití dešťové vody a 15 % s tepelným čerpadlem.

Podindex chytrých technologií dosáhl 43 bodů ze 100. Podle 19 % populace nastane do pěti let stav, kdy bude většina domácností plně propojená a topení, světla nebo zabezpečení půjde běžně ovládat přes chytré technologie, mezi generací Z to předpokládá 26 %. V konkrétních plánech lidí zatím vítězí fotovoltaika – z těch, kteří chtějí v příštích pěti letech koupit nemovitost, s ní počítá každý pátý.

Data pochází z výzkumu Modré pyramidy stavební spořitelny ze Skupiny Komerční banky a agentury Ipsos, zveřejněného jako Index budoucnosti bydlení 2026.

?Časté otázky

kolik Čechů si chce pořídit vlastní bydlení

Podle Indexu budoucnosti bydlení 2026 si chce vlastní dům nebo byt pořídit do pěti let přibližně 1,4 milionu dospělých Čechů, do deseti let přes 2,2 milionu.

je vlastní bydlení v Česku cenově dostupné

Ne pro většinu lidí bez vlastního bydlení. Za cenově dostupné jeho pořízení považuje jen 7 % z nich, 83 % ho hodnotí jako nedostupné.

kolik lidí financuje vlastní bydlení hypotékou

Mezi dnešními vlastníky použila hypotéku asi třetina (28 %). U budoucích kupujících v příštích deseti letech s ní počítá polovina, mezi generací Z dokonce 69 %.

kolik lidí plánuje rekonstrukci domu nebo bytu

Do rekonstrukce se chce podle průzkumu pustit v příštích pěti letech přibližně 2,9 milionu dospělých Čechů, v desetiletém horizontu 3,7 milionu.

kolik peněz si Češi měsíčně spoří na bydlení

Kdo si na bydlení spoří pravidelně, dává stranou v průměru 4 900 Kč měsíčně, u generace Z 5 400 Kč. Přes polovinu populace (56 %) si na bydlení nespoří vůbec nic.