Darování nemovitosti – Jak postupovat a jak je to s daněmi?

Chystáte se věnovat nemovitost? Pak se neobejdete bez darovací smlouvy. Ta se používá v českých poměrech poměrně běžně, ať už jde o majetek movitý, nebo nemovitý. Jaké by ale měla mít taková smlouva náležitosti, a kdy se třeba můžete vyhnout placení darovací daně? Poradíme…

Přenecháte-li někomu nějakou věc dobrovolně a bezplatně, pak se z právnického hlediska jedná o dar, jehož předání by mělo být zdokumentováno darovací smlouvou. Problematikou darů se v České republice zabývá občanský zákoník, a upravuje je konkrétně ve třech paragrafech: § 628 až § 630. Darovacích smluv běžně využívají rodiče či prarodiče, kteří přenechávají například své nemovitosti mladším generacím. Stejně tak ale můžete darovat movité věci či jiný majetek (například peníze nebo akcie) či majetkový prospěch (velmi často například věcné břemeno práva bydlení a užívání v darovaných nemovitostech).

K daru patří darovací smlouva

Pokud se chystáte darovat nemovitost, měli byste se poohlédnout po darovací smlouvě na byt, darovací smlouvě na pozemek, nebo darovací smlouvě na nemovitost obecně, kdy můžete v jedné smlouvě zahrnout například i více pozemků a staveb. Smlouva v případě darování nemovitosti přitom musí být vždy písemná, a darování jako takové musí splňovat podmínku dobrovolnosti a bezplatnosti. Zároveň musí k aktu darování dojít během života všech zúčastněných – občanský zákoník totiž vylučuje možnost uzavřít darovací smlouvu po dárcově smrti.

Jak má vypadat darovací smlouva?

Vzory darovacích smluv jsou k dispozici volně na internetu, jejich správnost je ale vhodné vždy ještě konzultovat s právníky, obzvláště pokud je váš případ nějak specifický. Obecně platí, že darovací smlouva na nemovitost musí obsahovat jméno, adresu trvalého bydliště a rodné číslo dárce i obdarovaného, specifikaci daru (o jaký druh nemovitosti se jedná, včetně lokality nemovitosti), a musí v ní být uvedeno, k jakému datu nabývá smlouva právní účinnosti. Samozřejmostí je také datum a podpisy obou stran (ideálně úředně ověřené), a informace o tom, že dárce předmět daruje a obdarovaný tento dar přijímá

Z daru zaplatíte daň – a nebo taky ne

Zatímco darování jako takové musí být bezplatné, a obdarovaný dárci tedy přímo nesmí nic zaplatit, stát si za dar s radostí zaplatit nechá, a to konkrétně darovací daň, jejíž výše se pohybuje v rozmezí od 7 do 40 procent hodnoty věci. Pokud jste ale manželé, potomci, sourozenci, synovci, neteře, strýcové či tety, manželé dětí, rodiče manžela či manželky, či jiní zákonem specifikovaní příbuzní, od placení darovací daně jste osvobozeni.

Namísto dědictví darování s břemenem

Řada lidí, kteří chtějí svěřit svůj nemovitý majetek příbuzným, volí raději darovací daň před dědictvím. Dědickou daň, stejně jako daň darovací, rodinní příslušníci neplatí. Rozdíl je ale v tom, že při dědictví budou muset dědicové zaplatit notářský poplatek, který se vypočítává z hodnoty dědictví. A to stojí hodně. Na druhou stranu, pokud nemovitost darujete za svého života, přestává být vaším majetkem, což se nemusí vždy vyplatit, zejména pokud ji chcete ještě využívat. Pro tyto případy je vhodné do smlouvy uvést, že obdarovaný, tedy nový majitel nemovitosti, ve prospěch dárce zohlední jako věcné břemeno právo doživotního užívání celého bytu či domu, nebo jeho části, a to buď zdarma, nebo i za úplatu. Pro věcné břemeno můžete sepsat i samostatnou listinu.

Dar není součást majetku manželů

Zajímavé je, že dary nejsou za zákona zahrnovány do společného jmění manželů. Pokud by tedy například chtěli rodiče darovat něco svému dítěti, mohou uvést jako obdarovaného ve smlouvě pouze své dítě. Manžel či manželka pak k příslušnému majetku nezískává žádná práva, a to ani v případě rozvodu.